Dělníci ovládli 17. listopad,

došlo k těžkým střetům s policií

Reportáž ze shromáždění v Litvínově

 

… FOTOGALERIE ZDE …

 

 

Devatenáct let po tzv. sametové revoluci se uskutečnilo největší shromáždění občanů proti politickému systému v České republice. Poprvé také policejní jednotky začaly masakrovat demonstranty, kteří vystoupili proti pozitivní diskriminaci, zvýhodňování menšin a policejnímu násilí.

 

Litvínov byl 17. listopadu doslova v obležení policistů a těžké policejní techniky. Na všech příjezdových cestách se lidé cestující do Litvínova museli podrobit policejní prohlídce, respektive šikaně. „Kontrole“ neuniklo ani vozidlo předsedy Dělnické strany Tomáše Vandase. Policisté si mj. vyžádali od šéfa Ochranných sborů Jiřího Holoubka, jenž předsedu doprovázel, propagační leták Dělnické strany.

 

Shromáždění Dělnické strany začalo na náměstí Míru asi hodinu a půl po poledni. Původně mělo být zahájeno ve 13 hodin, ale došlo k časovému posunu kvůli zadržování členů a sympatizantů DS policií na vlakovém nádraží. I tak ale přišlo na náměstí asi tisíc lidí. Nechyběli vlajkonoši a štítonoši DS, Autonomních nacionalistů a vlastenců ze Slovenska.

 

Vandas vyzval Litvínov

ke svržení radnice

 

S prvním projevem vystoupil předseda DS Tomáš Vandas, který v úvodu zhodnotil události před 19 lety: „Bývalí disidenti si padli do náručí se svými estébáky a společně začali budovat kapitalismus 19. století. Co bylo státní, to bylo rozkradeno, privatizační zločiny zůstaly v hojné míře dodnes nepotrestány a Poslanecká sněmovna dnes dokonce uvažuje o přijetí zákona, který by mnohamiliardové zlodějny a tunely promlčel. Jak výmluvné!“

 

Vandas se rovněž věnoval situaci na litvínovském sídlišti Janov, kde cikáni utiskují spořádané občany. Dne 4. října poslala DS dvanáct členů svých Ochranných sborů do lokality monitorovat situaci. Dočkali se napadení ze strany ozbrojené tlupy cikánských mafiánů a jejich rasistických urážek. O dva týdny později následovala odveta v podobě shromáždění nacionalistů a pochodu na Janov. Tehdy proti nim tvrdě zaútočila policie s vodními děly, slzným plynem a dělobuchy.

 

„Kdyby radnice města řádně plnila své povinnosti a nenechávala problémy neřešené ležet někde pod stolem, nemuselo by vůbec k takové situaci, jaká dnes panuje v Litvínově, dojít. (…) Chci vás, občany Litvínova, v této souvislosti vyzvat: Pokud sympatizujete s programem naší strany a chcete se aktivně zapojit do změn ve vašem městě, kandidujte za nás v komunálních volbách, které budou za necelé dva roky. Postavíme tady kandidátku, uspějeme a z pozice zastupitelů budeme moci aktivně ovlivňovat chod města k obrazu svému,“ vyzval místní předseda Dělnické strany.

 

V další části projevu se šéf Dělníků věnoval politické situaci v zemi, snaze systému zakázat skutečnou opozici, tj. Dělnickou stranu, a bezmocnosti občanů ovlivňovat politický a hospodářský chod země. 

 

„Dnešní politická situace v mnohém připomíná dobu před rokem 1989. Politické elity jsou odtržené od reality a pohybují se ve svém vlastním světě. Mezi občany se postupně vkradla pasivita, rezignace, apatie. Dlouhou dobu nebyla naděje na změnu k lepšímu. Až nyní se objevil někdo, kdo opět probouzí lidi ze spánku, kdo jim dává onu naději, kdo je burcuje k odporu a k aktivitě. Tím není nikdo jiný než naše Dělnická strana,“ zakončil svůj projev předseda DS Tomáš Vandas.

 

Slováci proti sionismu

 

Dalším řečníkem byl Jiří Štěpánek, místopředseda DS. Svůj projev věnoval především sociální problematice a imigrantům v České republice.

 

„Ještě než sem začali přijíždět cizinci, tak zde byly platy normální, ale jak se továrny a obchody začaly plnit cizinci, tak zaměstnavatelé snížili mzdy, takže dnes, nikdo jiný než cizinec, tam nemůže pracovat. (…) Podívejte se do českých obchodů a máte pocit, že jste v Kyjevě nebo v Ulánbátaru. To je stejné i v průmyslových závodech, kde pracují Vietnamci či tuberou promoření Mongolové,“ upozornil na kritickou situaci Štěpánek.

 

S projevy vystoupili i zástupci nacionalistů ze Slovenska, například Marian Kotleba (Slovenská pospolitost) či Radoslav Novotný (Nové slobodné Slovensko). Oba řečníci varovali před sionismem a jeho zhoubným vlivem na události v Evropě.

 

Člen Dělnické strany Jiří Bárta vyzval účastníky demonstrace k podpoře obyvatel Janova, kteří jsou každý den šikanováni ze strany cikánských parazitů a jejich ochránců na litvínovské radnici. V obdobném duchu mluvila i zástupkyně RWU (Resistance Women Unity), ženské organizace českých nacionalistů. S hudební vložkou vystoupil zpěvák Lobo, člen Dělnické strany.

 

Na závěr shromáždění DS zazněla na litvínovském náměstí státní hymna, ale ještě předtím předseda DS Tomáš Vandas poděkoval všem účastníkům za podporu v boji proti systému: „Nastává doba naše, národní a sociální, doba, kdy český národ opět zvedne hlavu a již nebude tolerovat prohnilé bahno, šířící se z liberálního proudu!“

 

V Janově tekla krev

 

Zatímco demonstrace Dělnické strany se nesla v poklidném duchu, mnohem vyhrocenější průběh měl následný pochod Autonomních nacionalistů do Janova, který řádně ohlásili a měli povolený od litvínovské radnice. Tuto skutečnost ale policie nerespektovala a proti pochodujícím mladým lidem najela těžkým obrněným transportérem.

 

„V tu chvíli se mi udělala tma před očima, kolem začaly lítat dělobuchy a štěkat psi,“ popisuje nepřehlednou situaci účastník pochodu, který si nepřál zveřejnit své jméno kvůli obavám z policejní represe.

 

Obdobně jako 18. října došlo k rozbití a rozptýlení pochodujícího proudu nacionalistů policejními těžkooděnci, nicméně spontánně vzniklé skupiny nacionalistů se začaly proti policejní ozbrojené mase bránit. Podpořili je i místní janovští občané, z nichž se někteří přímo pochodu zúčastnili.

 

„Podívejte se na to, policie tady mlátí ty kluky a cikáni se támhle na kopci smějou. Přitom oni se tady dopouští kriminality a tyranizujou ostatní,“ stěžuje si obyvatelka sídliště J. K. Dělnickým listům.

 

Několik zraněných na obou stranách, to je výsledkem střetů nacionálních aktivistů s policejními těžkooděnci. Krev se objevila na hlavě i kameramanovi Deníku.cz, proti kterému zaútočili sami policisté. O tomto případu se ale žádná z televizí ve svém zpravodajství nezmínila. Naopak došlo k hrubému překroucení skutečnosti, když z nacionalistů naše slavné televize udělaly „agresory útočící na nebohé Romy“.

 

Bylo to poprvé od listopadu 1989, co systém takto brutálně zasáhl proti demonstrantům kvůli jejich opozičním názorům. Rozhodně to ale nebylo naposledy, co Dělnická strana a čeští nacionalisté řekli slovem i činem NE polistopadovému liberalismu!

 

Martin Zbela